O Metodě

Co je to Metoda vědomé stopy pohybu?

Originální projekt Metody vědomé stopy pohybu jsem vytvořila v roce 2005 na základě propojení osobních zkušeností z praxe tchaji-ťi, profese výtvarné umělkyně a arteterapeutky. Metoda byla původně koncipována na rozvoj grafomotoriky předškolních dětí, ale postupně nachází své uplatnění i mezi jinými věkovými kategoriemi. Kromě využití v pedagogice také jako sebezkušenostní aktivita pro studenty i dospělé. Metoda stojí na pomezí pohybové a výtvarné výchovy s přesahy do arteterapie. Metoda vědomé stopy pohybu© byla v roce 2017 prezentována v rámci seminářů na PedF UK v Praze a úspěšně se uplatnila také v rámci mezinárodního projektu Adventure of Grandparenting, zaměřeného na společné aktivity a porozumění prarodičů a vnoučat.

„Písmo jako vědomá stopa pohybu“ je nová originální metoda na rozvoj grafomotoriky. Originální metoda, jak komplexně připravit na výuku psaní ve škole a jak včas odhalit a řešit případné problémy a latentní potíže. Projekt vědomé stopy nachází paralelu mezi spontánním tělesným pohybem a jeho následnou kultivací za pomocí cvičení prvků tchaj-ťi. K cvičení využívá prvky pohybového umění tchaj-ťi. Nachází paralelu mezi rozvojem soustředěného pozorování předváděného pohybu a jeho grafického záznamu. Tedy přechodem od nevědomé stopy k vědomé. Nejdřív v oblasti pohybu celého těla, a následně v podobě jeho grafického záznamu. Zaobírá se celkovou kultivací a harmonizací tělesného pohybu jako nezbytného předpokladu k propojení mysli a těla. Hravou formou vede k soustředěnému pozorování a vědomému opakování pohybů. Využívá přitom princip dynamické rovnováhy protikladů (jin- jang dle systému tchaj-ťi) a zachovává individualitu každého jednotlivce. Následně pak převádí pohyb z prostoru do plochy, do grafické – výtvarné stopy pohybu vodou na plochu papírů velkého formátu.

Jako arteterapeutka jsem mnoho let pracovala s výtvarným projevem klientů v Dětském centru Paprsek a uvědomuji se, nakolik je jejich projev ovlivněn stupněm handicapu na fyzické nebo psychické úrovni. Schopnost správně uchopit nástroj v ruce, nebo jenom zaměřit a udržet pozornost přímo ovlivňuje grafickou stopu pohybu a výtvarný projev.

Praxí pohybového umění tchaj-ťi se aktivně zabývám roku 1995 a od roku 2008 také jako instruktorka. Nejdříve pod vedením Tomasze Nowakowského a od roku 2014 cvičím pod vedením mistra Zhai Hong Yina. Vedu cvičení pro dospělé i děti. Velmi zřetelně proto vnímám paralely mezi pohybovým a výtvarným projevem v každém věku. Cvičení jednotlivých forem tchaj-ťi představuje koordinované plynulé vědomé pohyby, které, pokud bychom chtěli zaznamenat grafickým způsobem, dotýkáme se kaligrafie – mistrovství krásného psaní. Písmo-rukopis považuji za záznam stopy našeho vědomého tělesného pohybu. Ne nadarmo je rukopisné písmo považováno za zrcadlo harmonie člověka ve smyslu propojení mysli a těla.

Proto, aby se dítě naučilo správně psát, je nevyhnutné nabízet mu v předškolním věku nejdříve dostatek prostoru a podnětů pohybově se vyžít a zanechávat za sebou grafickou stopu jakéhokoliv druhu. Stopu zcela spontánní – nevědomou. Poté kultivovat vnímání těla – proporcí, prostoru, rozvíjet možnosti soustředěného napodobování předváděného pohybu, dynamiky a podobně. A nakonec propojovat vědomý pohyb těla a jeho grafickou stopu na papíře. Uvolněný soustředěný vědomý pohyb a jeho vědomá stopa jsou dobrým předpokladem pro rozvoj a zvládání grafomotorických dovedností, které dítě Metodou vědomé stopy plynule a hravou formou přivedou k následné výuce rukopisného písma. Čím víc se nám povede kultivovat a zvědomit pohybový projev – tím bude jeho grafická stopa víc harmonická a srozumitelná.

Metoda vědomé stopy pohybu© je určena dětem předškolního věku (5-7let) a slouží i jako prevence případných grafomotorických obtíží, které se v tomhle věku začínají projevovat. Pokud dítě nezvládá ani hrubou motoriku a jeho pohyby postrádají koordinaci, pokud má potíže soustředit se a napodobit i jednoduchý pohyb můžeme předpokládat, že podobné potíže se analogicky projeví i v jeho grafické stopě a to se také v metodě projeví. Vědomá stopa nabízí způsob jak hravou formou kultivovat pohyb děti a následně i jeho grafickou stopu. Ta se dělá vodou nejdříve jenom prsty, pak s použitím houbiček malého formátu a nakonec kulatými tlustými štětci s dlouhou dřevěnou rukojetí. Ke kultivaci pohybu slouží vybrané prvky z uceleného systému pohybového umění tchaj-ťi. Společným cvičením Metoda vědomé stopy pohybu© podporuje také sociální vztahy ve skupině a rozvíjí i další dovednosti jako kreativitu, prostorové a estetické vnímání, celkovou pružnost a ohebnost, dále otužuje dětský organizmus a vede k správnému držení těla a vědomému dýchání.

Metoda byla jako pilotní projekt ověřována v MŠ Sokolovská ve školním roce 2005/2006 a následně zařazena do systému rozvoje grafomotoriky. Od toho roku vedu v uvedené MŠ pravidelné lekce Metody vědomé stopy pohybu pro děti předškolního věku.

V roce 2016 získala Metoda vědomé stopy pohybu© ochrannou známku udělenou Úřadem průmyslového vlastnictví. Od roku 2021 udělilo MŠMT akreditaci k provádění vzdělávacího programu Metoda vědomé stopy pohybu a k vydávaní osvědčení o absolvování. Všechny semináře jsou tedy akreditovány.

Literatura

Citace na zadní straně obálky knihy Písmo jako vědomá stopa pohybu

„Při řešení každé krize, a naše běžné rukopisy takovou krizi už mnoho let dokazují, je obvykle nutné se vrátit na samý začátek, v tomto případě k přetvoření gesta ve vizuální znak. Jednou z možných cest, jak posílit schopnost naučit se dobře psát, je metoda Táni Svatošové-Cipárové, kterou v této své knize představuje.“

„Projekt Táni Svatošové je cenný nejen proto, že autorka v něm využívá své dlouholeté zkušenosti z praxe tchaj-ťi čchüan a kaligrafie, ale především poskytuje dětem základ pro vývoj celkového syntetického vnímání a myšlení.“

„Projekt akad. mal. Táni Svatošové „Vědomá stopa“ mohu doporučit k využívání v předškolních zařízeních jako vhodný způsob rozvoje grafomotoriky.“

„Z hlediska neuropsychického vývoje má význam i to, že způsob provádění „tchaj-ťi cvičení“ nemá jen prostorově pohybovou rovinu, ale i rovinu „esteticko-poetickou“. Nejde tedy jen o techniku, ale i o prožitek – z tohoto hlediska může projekt Táni Svatošové přispět k rozvoji a harmonizaci jak neokortikálních („racionálních“), tak i limbických („pocitových“) okruhů.“ Uvědomil jsem si, že existuje řada styčných ploch či průniků jak s vývojovou neurologií, tak i psychobiologií a že předkládaná metodika může být využita nejen k rozvíjení určitých dovedností u zdravých předškolních dětí, ale také u dětí trpících různými neurovývojovými poruchami. Utvrdil mě v tom i výrok maminky chlapce s lehčím motorickým a řečovým opožděním: „Pavlík nedokáže spojit myšlenku a pohyb“.

„Přístup, kterým do tajů písma uvádí děti paní Táňa již od přípravného období ve věku mateřské školy umožňuje dítěti do společného projektu zakomponovat sebe sama, s jeho cítěním a prožíváním, zanechat v osvojovaných tvarech zcela osobní pečeť. Tato přirozená, hravá cesta je nesmírně cennou právě proto, že dítě, aniž by tušilo, že jde o velmi vážnou činnost s důsledky pro jeho celkový vývoj, může stále být dítětem, které si hraje a má k takové hře při sobě moudřejšího, dospělého partnera a průvodce.“ Dík za to, paní Táňo Svatošová, že nám přinášíte další cenný nástroj k lepšímu pochopení dítěte a pomůcku na cestě podpory jeho vývoje.

Pomůcky